KAOS KERAUNOS KYBERNETOS
Blesk Chaosu řídí běh všech věcí
Liber KKK je první, kompletní, systematický magický tréningový
program pro několik dalších století. Jedná se o definitivní nahrazení
Abramelinovy \"Posvátné Magie\", kterýžto systém zastaral díky svému
monoteistickému transcendentalismu a závislosti na represivních formách překážející gnose, nyní považované za nepatřičnou.
Liber KKK je prezentována jakožto série obecných magických technik, které mág musí rozvinout do účinného programu za použití jakýchkoliv symbolů, nástrojů a forem gnose, které jej oslovují.
Nebylo by na místě předepisovat v textu Magie Chaosu žádné jednotlivé věrouky nebo dogmata, s vyjímkou toho, že magie funguje, pokud jsou sledovány určité obecné principy. Nebylo by na místě, kdyby některý z mágů Chaosu otrocky lpěl na drobných detailech jakéhokoliv systému. Z Liber KKK se lze mnoho naučit v procesu přizpůsobování obecných procedur osobní chuti a cílům. Liber KKK může být používána jakoukoli dospělou osobou.
Slovo \"mág\" platí rovnocenně pro obě pohlaví a užívání \"mužských\" osobních zájmen v textu je pouze literární konvencí způsobenou absencí neutrálních forem v češtině.
Liber KKK je sérií pětadvaceti magických operací, neboli
\"konjurací\". Pět klasických konjurací: Evokace, Divinace, Očarování, Invokace a Iluminace je představeno na pěti úrovních Čarodějnictví, Šamanské Magie, Rituální Magie, Astrální Magie a Vysoké Magie. Takto tedy celá práce systematicky shrnuje veškerou tradici magických technik; vede mága od jednoduchých cvičení a výroby nástrojů ke zvládnutí komplexnějších experimentů na psychické úrovni.
Je velmi žádoucí, aby měl mág nějakou formu osobní svatyně
(chrámu) pro své konjurace. Dále je zásadním požadavkem, aby mág zůstal aktivní
ve vnějším světě po celou dobu díla jakožto celku. Práce nemá mít za následek
žádnou formu útěku ze světa, ale svět obklopující mága je spíše užíván jako
zkušební základna magie. Takže zaměstnání a společenské záležitosti mága jsou
prvním ohniskem jeho magie. Při provádění takové magie postupně definuje svůj
styl nebo svou spiritualitu.
Poněvadž je nesmysl definovat spiritualitu jinak než jako cestu, kterou člověk
žije. Jestliže má Cesta Magie nějaký duchovní rozměr, může být odkryt pouze
skrze praxi - veškerá omezování nebo pobízení jsou k ničemu.
Neexistuje žádná horní časová hranice pro dokončení celého
díla, ale nemůže být dokončeno dříve než během jednoho roku. Kdokoliv, kdo si
myslí, že nemá tolik času, by měl uvážit přijetí světských vazeb jakožto
arbitrárních cílů, k jejichž podpoře lze různé části tohoto díla
použít. Zkušebním kamenem magie jsou
objektivní výsledky. Všechno ostatní je mysticismus.
Vzorky Kamene Mudrců, které nepromění olovo ve zlato, selžou
stejně jako elixíry osvícení v životním stylu plném rizika a nejistoty. Dříve,
než započne práci, měl by si mág dobře rozmyslet, zda potřebuje přijímat plány
zahrnující tyto prvky.
Pro účely této operace je pět klasických magických aktů
Evokace, Divinace, Očarování, Invokace a Iluminace definováno následujícím
způsobem:
EVOKACE
Jedná se o práci s entitami, které se
mohou vyskytovat přirozeně nebo být vytvořeny. Tyto entity mohou být nahlíženy
jako nezávislí duchové, fragmenty mágova podvědomí, nebo egregory různých druhů
životních forem - podle mágovy chuti a struktury použité víry. V praxi je
Evokace využívána pro Očarování,
kdy jsou evokované entity vytvořeny, aby působily efekt v mágově pověření.
Evokované entity najdou jisté uplatnění i v Divinaci, kdy jsou užity k získání
informací pro mága.
DIVINACE
Zahrnuje všechny praktiky, kterými se mág snaží rozšířit své
vnímání v magickém významu.
OČAROVÁNÍ
Zahrnuje všechny praktiky, kterými se mág pokouší vtisknout
svou vůli realitě.
INVOKACE
Záměrné sladění vědomí a nevědomí s některým archetypálním nebo
jinak významným myšlenkovým vzorem. Často jsou používány klasické koncepce
pohanských božských forem, ale jiné principy mohou posloužit stejně dobře.
Invokace vytváří stavy inspirace nebo \"posedlosti\" v jejichž průběhu může být
prováděno Očarování, Divinace nebo případně Evokace.
ILUMINACE
Je záměrná sebemodifikace za pomoci magie a může zahrnovat
kouzla Očarování seslaná na sebe samotného za účelem napravení slabosti nebo
zvětšení sil, a Divinaci a Invokaci použitou pro získání inspirace a
směru.
V tomto smyslu jsou tedy všechny magické operace založeny na
užití vůle, vnímání a představivosti, a jsou druhem Očarování a Divinace.
Představivost je to, k čemu dochází, když se vůle a vnímání stimulují
navzájem.
Pět rovin magické aktivity - Čarodějnictví, Šamanská, Rituální,
Astrální a Vysoká Magie - je pro účely této operace
definováno takto:
ČARODĚJNICTVÍ
Je jednoduchá magie, která závisí na skrytých spojeních, která
existují mezi fyzickými fenomény. Čarodějnictví je mechanické umění, které
nevyžaduje předpoklad, že existuje spojení mezi myslí operatéra a cílem.
Jakékoliv výsledky pocházející z tohoto spojení mohou být, pochopitelně,
považovány za bonus navíc. Na úrovni Čarodějnictví mág tvoří artefakty, nástroje
a pomůcky, které magicky interagují s fyzickým světem, a které mohou být
používány subtilnějším způsobem
znovu na dalších úrovních. Práce na čarodějnické úrovni by měly být prováděny
důkladně, protože jakkoliv jednoduše tyto praktiky vypadají, jsou základem, na
němž spočívá práce na vyšších rovinách.
ŠAMANSKÁ MAGIE
Pracuje na úrovni transu, vizí, im
aginace a snů. Otevírá mágovo podvědomí potlačením psychického
cenzora za použití různých technik. Na této úrovni stojí mág v tvář vážnému
nebezpečí a bude se asi často uchylovat k čarodějnické úrovni nebo poutacímu
rituálu, pokud by jej něco hrozilo pos
ednout nebo převálcovat.
RITUÁLNÍ MAGIE
Kombinuje schopnosti používané na čarodějnické a šamanské
úrovni. Mág slučuje použití nástrojů z čarodějnické úrovně s podvědomými
silami uvolněnými na šamanské úrovni a kombinuje jejich užití uspořádaným a
kontrolovaným způsobem.
ASTRÁLNÍ MAGIE
Je prováděna pouze vizualizací a změněnými stavy vědomí nebo
gnosí. Fyzické příslušenství není užíváno, ačkoliv nástroje a předměty z
předchozích úrovní mohou být využity ve formě vizualizovaných představ. Na
prvním místě bude mág pravděpodobně potřebovat odloučení, ticho, temnotu a
značné úsilí vynaložené na koncentraci a trans, aby s takovouto magií
dosáhl úspěchu, avšak výcvik časem umožní provádět ji
kdekoliv.
VYSOKÁ MAGIE
Vysoká magie je to, k čemu dochází, když přímému magickému
efektu vůle nestojí v cestě žádná překážka, žádná bariéra nestojí v
cestě přímému jasnozření a předvídání a neexistuje žádný předěl mezi mágem
a jakoukoliv formou raportu nebo vědomí, do které se rozhodne vstoupit. Pro
většinu lidí se brány Vysoké
Magie otevřou na několik vrcholných okamžiků v životě. Jak mág posupuje ve svém
tréningu, přinutí takto získané momentum brány zázračného otevřít se častěji.
Pro pět konjurací Vysoké Magie nejsou dány žádné procedury. Vysoká Magie
představuje bod, kde technika
ukazuje cestu intuitivnímu geniovi a každý musí získat klíč k puštění
těchto sil z řetězu sám za sebe.
Prvních dvacet konjurací učí škále dovedných triků a technik
pro vržení a chycení magického blesku. Ve Vysoké Magii je tento blesk
mrštěn nebo shrábnut samotným prvotním Chaosem v centru
našeho bytí.
Pět konjurací pro každou úroveň může být praktikováno v
libovolném pořadí, ale všech pět by mělo být dokončeno před přechodem na další
úrověň. Mág by měl započetí celé operace načasovat k datu, které je příznivé
nebo nějak osobně významné. Dříve než vstoupí do svatyně, měl by mág přesně
vědět, co má v úmyslu provádět. Mnozí mágové doporučují mít napsanou
rubriku pro každou konjuraci, i když tuto psanou formu užívají jako vodítko
velmi zřídka. Mág bude muset
často udělat víc než si naplánoval, podle toho, kam jej zavede inspirace nebo
nutnost. Ale neměl by nikdy opomenout provést to, co si naplánoval, nebo začít
pracovat s vágní ideou, že teď bude dělat nějakou tu magii.
GNOSTICKÝ POUTACÍ RITUÁL
Během provádění operací podle Liber KKK bude mág možná
potřebovat ubránit se následkům svých chyb nebo nepřátelským psychickým
vlivům. Nebo bude potřebovat obnovit své zdraví a doplnit psychické síly. Pro
tyto účely lze použít Gnostický Poutací Rituál. Jedná se o technicky kompaktní a
účinnou konjuraci Rituálního Očarování pro výše uvedené účely. Může být volně
používán po celou dobu práce a zejména i jako úvod a závěr prvních patnácti
konjurací.
KONJURACE PRVNÍ AŽ PÁTÁ - ČARODĚJNICKÁ ÚROVEŇ MAGIE
Čarodějnictví spočívá ve využití psychického spojení mezi
fyzickými fenomény a pouze sekundárně ve vytvoření psychického spoje mezi
myslí a fyzickým fenoménem. Každá z konjurací vyžaduje použití fyzických
předmětů, které mohou být užívány znovu na dalších úrovních. Je navýsost
žádoucí, aby si mág tyto předměty vyrobil vlastnoručně. Nicméně mág může i
přizpůsobit pro svůj účel již existující předměty, jsou-li pro něj nějak
významné nebo se jedná o jedinečné artefakty nebo o předměty mágem
navržené, případně se k němu
dostaly způsobem, který je neobvyklý nebo obsahuje nějaký význam. Ne náhodou
čarodějnické techniky často připomínají některé prvky v dětském chování. Děti
mají často od přírody velmi blízko k jednoduchým principům magie, i když
jim schází trpělivost nebo
odvaha, aby je uvedly do pohybu. Dospělý mág se snaží opětovně získat tento
dětský smysl pro imaginaci, těkavost a toužebné přemítání a proměnit jej v
něco, co má opravdovou sílu.
Konjurace prvá - Čarodějnická Evokace
Mág vlastníma rukama vytvoří (vyřeže,
vymodeluje nebo sestaví) fyzickou reprezentaci entity - fetiš. Jeho funkcí je
obecně přitahovat úspěch, chránit majitele a odpuzovat neštěstí; kromě toho
mágovi slouží jako zásobník síly. Obvykle svou podobou připomíná některé
žijící zvíře nebo chimérickou
bytost, jejíž vzhled odkazuje na její funkci. Má-li zhruba lidské tvary, je znám
jako Homunkulus. Měl by obsahovat buď části mágova těla (vlasy, nehty...) nebo
být nasycen krví čí pohlavními sekrety. Mág se k fetiši chová jak
o živé bytosti - oznamuje mu svou vůli,
přikazuje mu projevit svůj vliv v jeho prospěch nebo jej nosí na těle při
důležitých pochůzkách. Někteří mágové upřednostňují dva fetiše - jeden k
vykonávání jejich vůle a druhý pro získávání informací a
vědění.
Konjurace druhá - Čarodějnická
Divinace
Mág si připraví jednoduchý model univerza, který používá jako
nástroj divinace. Sada runových dřívek nebo kamenů je pro tento účel ideální.
Západní geomantická dřívka poskytují poněkud jednodušší model, zatímco systém
Tarotu nebo I-Ging je příliš komplexní a hodí se spíše pro pozdější práci na
šamanských úrovních, není-li určitým způsobem zredukován. Mág může divinaci
provádět jak kvůli zjištění obecného trendu, tak pro získání odpovědi na určitou
otázku. S elementy nástroje
divinace je třeba zácházet tak, jakoby měly zcela přímý vztah k částem reality,
kterou reprezentují, a proces míchání by měl bý chápán jako zrcadlo procesu,
kterým realita dochází ke svým rozhodnutím. Divinace by měla být prováděna s
frekvencí a komplexností, která
dovoluje zapamatovat si odpovědi. Je dobré upřednostňovat divinaci takových
fenoménů, u kterých je velká pravděpodobnost potvrzení nebo popření závěrů
divinace v relativně krátké době.
Konjurace třetí - Čarodějnické Očarování
Pro práci na třetí konjuraci bude
třeba, aby si mág pro Očarování připravil nebo získal jisté množství nástrojů, z
nichž nejdůležitější by měl být jeden speciální nástroj či magická zbraň.
Obzvláště vhodná je malá zahrocená hůlka nebo nůž. Tento nástroj nebo
zbraň může být použit pro
kreslení pentagramu při Gnostickém Poutacím Rituálu. Jedinou další nutnou
pomůckou může být kus modelovací hlíny nebo jiného plastického materiálu o
velikosti pěsti. Při Čarodějnickém Očarování mág vyrobí fyzickou reprezentaci
své vůle a touhy. Je-li to
možné, měla by magická zbraň být použita jako pomůcka při vytvoření nebo
manipulací s touto reprezentací. Mág by měl týdně provádět jednu nebo více
konjurací tohoto typu. Jako vždy jde o to, pokusit se ovlivnit události dřív,
než by k naplnění jeho
úmyslu mohlo dojít přirozenou cestou. Neměl by však přepínat možnosti reality
konjuracemi zaměřenými na příliš nepravděpodobné události.
Konjurace čtvrtá - Čarodějnická Invokace
Záměrem čtvrté konjurace je způsobit radikální změny v chování
dočasnou změnou prostředí. Široké škále zkušeností, které si mág pro sebe přeje
naaranžovat, není kladen žádný limit. Může se například, po určitém \"průzkumu
terénu\", přemístit v přestrojení na nějaké zvláštní místo a zahrá
t si zcela odlišnou společenskou roli. Jinou
alternativou může být stylizace zařízení svatyně a vlastního zevnějšku tak,
aby mág zažil, jaké to je být egyptským bohem. V Čarodějnické Invokaci mág zkouší hranice svých schopností provádět
libovolné změny modifikacemi svého prostředí a chování.
Konjurace pátá - Čarodějnická Iluminace
Při práci na Iluminaci mág usiluje o sebezdokonalení přesně
definovaným a specifickým způsobem. Namísto grandiózních plánů ohledně
duchovního osvícení by měl být kladen důraz na rozpoznání a překonání běžnějších
slabostí a zvýšení existujících schopností. Pro účely práce si mág vyrobí
nebo získá nějaký objekt, který bude reprezentovat jeho záměr jako celek. Tento
objekt je znám pod názvem \"lampa\", ačkol
iv může mít jakoukoliv formu - od prstenu po mandalu. \"Lampa\" je
používána jako základ, nad kterým jsou pronášeny různé přísahy a deklarována
rozhodnutí. Tyto přísahy a rozhodnutí mohou být na lampu poznamenány. Mág bude
dost možná potřebovat provádět r
ůzné dodatečné akce typu invokace, očarování, divinace a také evokace
k zajištění postupu práce na Iluminaci. Není neobvyklé, že mág lampu během práce
zničí a předělá.
KONJURACE ŠESTÁ AŽ DESÁTÁ - ŠAMANSKÁ ÚROVEŇ MAGIE
Šamanská magie spočíva v použití změněných stavů vědomí, z
nichž nejčastěji se bude jednat o aktivní imaginaci a pasivní hledání vize.
Změněné stavy, do nichž je nejsnazší a nejbezpečnější vstupovat, jsou
polospánek, sen a lehký trans dosažený za pomocí klidné meditace. Podle chuti
je samozřejmě možné
používat jakoukoliv metodu k dosažení gnose, ale při počátečních cvičeních
je rozumné vyhnout se jistým nebezpečným a extatickým praktikám, které mohou
vést ke ztrátě kontroly. Obecně je lepší trans postupně prohlubovat koncentrací
na vizualizaci nebo vizi, než k
prohloubení používat předcházející extrémní gnosi. V Šamanské Magii mág usiluje
o odkrytí a navázání vztahů mezi svou mentální představou a fenomény v okolním
světě. Vize často probíhají v symbolické řeči, takže například nem
oci na sebe berou vzhled hmyzu nebo
nepříjemných zvířat a obavy nebo touhy se mohou zjevovat jako duchové. Mág
nebo šaman by k těmto věcem měl přistupovat jako k obrazům, ve kterých
představují samy sebe - zažehnávat nebo vyvolávat tyto formy silou
představivosti a interpretovat
jejich fyzický význam, je-li to nutné. Šamanská magie směřuje k osobité praxi
nevázané na pevnou formu, ve které mág zkoumá své schopnosti syntézy
symbolů.
Konjurace šestá - Šamanská Evokace
Při práci na této konjuraci mág usiluje o vytvoření vize
entity, které předkládá k provedení svá přání. Často je užitečné pracovat s
vizualizovanými formami entit používaných při čarodějnických evokacích, ačkoliv
je samozřejmě možné vybrat si i jiné formy. Obecně jsou entity využívány k
tomu, aby podpořily
materializaci zamýšlených událostí nebo získávaly informace v situacích, které
jsou příliš komplexní než aby bylo možné formulovat jednoduchá kouzla nebo
divinace. Entity jednají jako semiinteligentní kouzla s omezeným stupněm
nezávislé činn
osti. Mág se snaží vybudovat zvyšující se raport s
entitami, které vyvolal svou imaginací, dokud nezačnou mít opravdový reálný
efekt. Snad nejlepších výsledků při práci s entitami lze dosáhnout setkáním ve
snech.
Konjurace sedmá - Šamanská Divinace
V šamanské magii spočívá divinace v
hledání vize za účelem získání odpovědí na jednotlivé otázky. Tradičnímu pojmu
\"hledání vize\" je třeba rozumět tak, že zahrnuje všechny možné způsoby nalezení
odpovědi - může se jednat i o halucinatorní hlasy, hmatové
vjemy nebo cokoliv jiného.
Obecně se dá říct, že se mág soustředí na otázku, kterou chce položit, než
vstoupí do snu, polospánku nebo transu a poté dovolí obrazům, hlasům nebo jiným
vjemům plynout a vystupovat ze svého nitra. Lze buď podstoupit vizi bez
nějaké pevné formy, která bude
později interpretována, nebo se mág může pokusit svou zkušenost strukturovat
hledáním zvláštních symbolů, obzvláště těch, které získal na čarodějnické
úrovni.
Konjurace osmá - Šamanské Očarování
Při Šamanském Očarování se mág snaží vtisknout svou vůli
okolnímu světu za pomocí přímé nebo symbolické vizualizace svého přání. Takže ve
chvíli, kdy se nachází ve vybrané formě transu, přivolá představu cílového
fenoménu a vizualizuje realizaci svého přání. Často velmi pomůže, když si
mág vizualizuje sám sebe, jak
cestuje k osobě nebo situaci, kterou si přeje ovlivnit. Potom vizualizuje obraz
děje, během nějž se situace nebo chování osoby změní podle jeho přání. Při
vizualizaci není neobvyklé, že se objeví nežádoucí symbolika, nebo
nějaké jiné pokřivení, nebo bude
vizualizace přibarvena mágovou představivostí. Obecně mohou být takovéto
nežádoucí jevy spoutány zvýšenou koncentrací na požadovanou vizualizaci. Pokud
však nadále zůstávají, mohou přinášet cennou informaci o cíli nebo o
mágovu vztahu k němu, což může
být využito k vylepšení mágova Očarování. Například pokud se cílová osoba ve
vizualizaci opakovaně objevuje v nějaké zvířecí formě nebo s určitým druhem
aury, je často lepší provádět vizualizaci přímo na tento jev. Podobně
pokud se zdá, že cílová situace
ve vizi vyzařuje určitou charakteristickou vibraci nebo \"pocit\" vibrace, potom
mág často uspěje lépe, když bude svou magii provádět přímo na vizualizaci něčeho
takového než na aktuální podstatě této vizualizace.
Konjurace devátá - Šamanská Invokace
V Šamanské invokaci si mág bere vědění a sílu z Atavismů,
především tedy zvířecích atavismů. Existuje množství velmi chytrých teorií o
tom, jak jsou takové zkušenosti možné. Lidský genetický kód obsahuje haldu
evidentně nepoužívaných informací. Mnoho z toho se musí nějak vztahovat k
naší evoluční historii. Lidský mozek vznikal spíš v procesu postupného
rozrůstání než nějakou komplexní modifikací. Starší části našeho mozku obsahují
obvody a programy identické s těmi, které najdeme i
u jiných živočichů. Někteří mágové se domnívají, že
psychická složka člověka je vybudována ze zbytků a útržků psychik mnoha
předchozích bytostí včetně zvířat, ve stejné míře jako naše lidské tělo. Jiní
předpokládají, že jsou jim telepaticky přístupné ko
lektivní psyché různých živočišných
druhů.
Při provádění Šamanské Invokace mág usiluje o jistý druh
posedlosti zvířecím atavismem. Výběr konkrétní zvířecí formy je velmi osobní
záležitostí. Mág může vnímat již od dětství určitou spřízněnost s jistým
zvířetem, nebo má jistou charakteristiku, fyzickou nebo mentální, která
připomíná nějaké zvíře, nebo k výběru dojde na základě intuice nebo náhlého
vizionářského zjevení. V průběhu invokace by se měl mág pokusit v transu
vizualizovat sám sebe ve zvířecí podobě a představit si svou astrální cestu ve
zvířecí podobě. Často je užitečné fyzicky realizovat chování zvoleného zvířete
ve vhodném prostředí. Cvičením lze dosáhnout různých stupňů rozštěpení vědomí,
ve kterých se mág může svého atavismu dotazovat na různ
é záležitosti, kterým rozumí, a žádat jej o
poskytování takových sil, které mohou být k užitku jeho fyzickému nebo
astrálnímu tělu.
Konjurace desátá - Šamanská Iluminace
Takzvaná cesta za medicínou - Šamanská Iluminace - je výprava
za sebepoznáním, sebeobnovením nebo sebezdokonalením.
Může mít množství forem. Tradičně na sebe často bere formu zkušenosti smrti a
vzkříšení, kdy mág vizualizuje svou smrt a rozkouskování svého těla s následným
znovusestavením těla a \"ducha\" a znovuzrozením. Občas je tento pr
oces spojen s fyzickými privacemi, jako je
spánková deprivace, půst a bolest, které mají za účel prohloubení transu. Jinou
metodou je provedení série vizionářských cest, kdy jsou přivoláváni
takzvaní \"duchové\" přírodních jevů, zvířat, rostlin a kamenů, a žádáni o
poskytnutí vědění. Nejjednodušší metodou ze všech je stáhnout se na několik dní
na nějaké divoké a odloučené místo, co nejdál od lidského osídlení a zde si
udělat kompletní přehled o svém dosavadním životě až do toho okamžiku a také o
svých očekáváních do budoucna.
KONJURACE JEDENÁCTÁ AŽ PATNÁCTÁ - RITUÁLNÍ ÚROVEŇ MAGIE
Rituální Magie kombinuje používání magických nástrojů se
změněnými stavy vědomí v sérii strukturovaných ceremonií. Začnete, jako mág,
vtělovat určité magické teorie do plánu vaší práce, aby se stala preciznější a
efektivnější. Obzvlášť se budete must snažit rozšířit své užití transu
používáním různých technik gnose. Ty mají za následek větší zapojení nevědomých
částí mysli, které vlastně \"dělají\" magii, do hry. V rituáln
í magii zabírá značnou část užívání různých
systémů symbolických korespondencí, analogického myšlení a sigilií. To vše se
používá ke komunikaci s nevědomím a zaměstnání vědomí, zatímco se provádí
magie.
Rituální magie je vždy strukturovaná jako nepřímý přístup k
přání na vědomé úrovni. V rituální magii mág nikdy nepracuje s přímou
reprezentací nebo vizualizací toho, co chce, ale spíše s nějakým sigiliem nebo
symbolickou analogií, která v gnostickém stavu stimuluje konkrétní přání v
nevědomí.
Konjurace jedenáctá - Rituální Evokace
Pro práci na Rituální Evokaci si mág může vybrat, jestli bude
pokračovat s formami entit používanými na čarodějnické nebo šamanské
úrovni, nebo se rozhodne experimentovat s tradičními formami z klasických
grimoárů. Alternativně se může pokusit vybudovat své vlastní formy.
Tradičně se dodržuje pravidlo, že mág by se neměl snažit udržovat víc jak čtyři
entity naráz, a v praxi se to zdá být oprávněný požadavek. V rituální evokaci se
vždy používá materiální báze, i když se nejčastěj
i jedná o grafické sigilium vyvedené na
papíře. V úvodních evokacích mág buduje silnou vizualizovanou představu
entity za použití plné gnose. V následujících dílčích evokacích adresujete
materiální bázi entity různé příkazy a pokyny, případně se z ní snažíte dostat
informace. S materiální bází by se mělo zacházet rituálně a pokud možno v
gnostickém stavu. Pokud není používána, měla by být ukryta.
Konjurace dvanáctá - Rituální Divinace
V Rituální divinaci jde o manipulaci s určitým druhem fyzického
nástroje za účelem získání symbolické nebo analogické odpovědi, což se děje
ve stavu gnose. Hluboké stavy gnose mohou mnoha lidem znemožňovat
užívání komplexních divinačních nástrojů, jako je Kabbala nebo I-Ging. Ostatní
pravděpodobně zjistí, že velmi jednoduc
hé systémy, jako například vrhání kůstek, neposkytují tolik
informací, kolik je pro tuto práci třeba, zatímco systémy střední komplexnosti,
jako runy, Tarot nebo západní geomancie, jsou často
nejužitečnější. Před vlastní divinací by měl mág divinační
nástroj rituálně nabít sigiliem
nebo analogickou reprezentací otázky. Divinační výběr je poté prováděn
v gnosi. Interpretace by měla probíhat v gnosi nebo po návratu k normálnímu
stavu vědomí.
Konjurace třináctá - Rituální Očarování
Pro Rituální Očarování mág udělá dobře, když se rozhodne
používat speciální nástroj k očarování z čarodějnické úrovně, pokud ovšem
mezitím nebyl zvlášť inspirován k vyrobení lepší pomůcky. Tento speciální
nástroj nebo \"magická zbraň\" se používá ke kreslení sigilií ve vzduchu, a
kde je to možné, k výrobě
a manipulaci s různými kouzly. Veškeré akty rituálního očarování
spočívají v použití nějakého druhu kouzla, jehož úkolem je obsadit a
přemostit vědomou
mysl a přivést do akce mnohem silnější podvědomí. Kouzlo může ve
skutečnosti sestávat vpodstatě z čehokoliv - od výroby a posvěcení sigilia
přes manipulaci s voskovými symboly až po rituální zpřítomnění nějaké
analogie mágova přání. Ve všech případech však musí používat gnosi a
koncentraci přímo na kouzlo
samotné, spíše než na přání, které kouzlo reprezentuje, pokud
chce, aby jeho práce na očarování byla efektivní.
Konjurace Čtrnáctá - Rituální Invokace
V Rituální Invokaci jde o to, abyste se vy, mág, snažil nasytit
své smysly zkušenostmi, které nějak korespondují s určitou kvalitou, kterou
chcete vyvolat, nebo na ni symbolicky odkazují. Takže vybavíte svou svatyni a
osobu barvami, vůněmi, symboly, čísly, kameny, rostlinami, kovy a zvuky, které
korespondují s tím, co chcete invokovat. Stejně tak přizpůsob
íte své chování, myšlenky a vizualizace,
zatímco se ve stavu gnose pokoušíte o to, aby vás \"posedlo\" to, co invokujete.
V praxi jsou často používány klasické božské formy, protože pohanské
panteony nabízejí spektrum kvalit shrnující celou psychologii. Ne
měl byste se omezovat na invokaci pouze těch
kvalit, které jsou vám osobně sympatické. Po každé obzvláště úspěšné invokaci by
měla po čase následovat invokace zcela odlišných kvalit. Celý program
rituální invokace by měl zahrnovat minimálně pět úspěšných
zcela odlišných invokací.
Konjurace patnáctá - Rituální Iluminace
Při Rituálni Iluminaci mág aplikuje množství rituálních úkonů -
divinací, očarování, evokací a invokací - sám na sebe kvůli sebezdokonalení.
Jako u všech konjurací týkajících se iluminace, změny by měly být spíše
specifické než nejasné a obecné. Lampa, kterou bude pro tuto konjuraci
zhotovovat, by měla být propracovanější, pravděpodobně ve formě mandaly, která
bude reprezentovat vaše self nebo osobnost. Jedním z efektů rituální iluminace
je, že je mág přinucen zvolit si
mezi Átman a Anat. Pokud pracuje v paradigmatu Anat, hypotézy o neexistenci
duše, potom je iluminace záležitostí přídání nebo odebrání jistých vzorů v
myšlení a chování. Pokud mág pracuje v paradigmatu Átman, doktríny
osobní duše, neboli Svatého
Strážného Anděla, potom čelí
komplexnější, nebezpečnější a více matoucí situaci. Pokud předpokládá
existenci osobní duše, avšak bez pravé vůle, potom může átmanický mág pracovat,
jakoby byl Anatista. Pokud však předpokládá existenci pravé vůle, potom musí být
konjurace zaměřena na její odhalení a implementaci. Autor se zdráhal jít
touto cestou příliš daleko, ale zpozoroval, že tento proces končil v mnoha
případech obzvlášť špatně. Těm, kteří se o to chtě
jí pokusit, budiž dána rada, aby se
vystříhali přijmout jako pravou vůli cokoliv, co je v ostrém konfliktu s
normálním zdravým rozumem nebo \"nižší vůlí\", neboť zde se nachází úskalí tohoto
paradigmatu.
KONJURACE ŠESTNÁCTÁ AŽ DVACÁTÁ - ASTRÁLNÍ ÚROVEŇ
MAGIE
Astrální Magie je Rituální Magie provozovaná zcela v rovině
vizualizace a imaginace. Narozdíl od Šamanské Magie, kde jde o zcela volnou
formou prováděný průzkum představ a vizí, tato magie vyžaduje precizní a přesnou
vizualizaci vnitřní krajiny. V této krajině mág provozuje postupy navržené tak,
aby mu přinášely vědění z běžného světa, nebo aby působily změnu ve světě nebo
na něm samotném. K Astrální Magii je třeba přistupovat nejméně se stejnou
přípravou a úsilím, jaká byla vynaložena v rituální
magii, jinak může vše sklouznout do krátké série
výletů krajinou imaginace bez vážného magického efektu. Je-li prováděna správně,
může se stát zdrojem vyjímečné síly, a má tu výhodu, že nevyžaduje žádné fyzické
vybavení. S prací se obvykle začíná na něja
kém tichém a odloučeném místě, kde se mág pohodlně usadí nebo uloží
se zavřenýma očima. Poté, co mág vstoupí do gnose, mohou zde být nějaké vnější
známky toho, že se něco děje, nehledě na možné variace v rytmu dýchání, tělesné
pozici nebo výrazu tváře.
Pro práci s Astrální Magií je třeba
vztyčit v rovině vizualizované imaginace jeden nebo víc chrámů. Takovéto chrámy
mohou mít jakoukoliv podobu, ačkoliv většina mágů preferuje práci s přesnou
napodobeninou svého fyzického chrámu. Astrální chrám je vizuali
zován do nejjemnějšího detailu a měl by
obsahovat veškeré vybavení nezbytné pro rituál nebo alespoň skříně, kde lze
všechno potřebné najít Jakékoliv objekty vizualizované v chrámu zde musejí
zůstat do následné další návštěvy, pokud nejsou výslovně rozptýl
eny nebo odstraněny. Nejdůležitějším objektem
v celém chrámu je obraz mága samotného dělajícího tam svou práci. Zpočátku
to bude vypadat spíš jakoby v chrámu pohyboval loutkou sebe samotného, ale s
určitou vytrvalostí by měl časem získat pocit, jako by tam byl doopravdy přítomen.
Nežli začne s vlastní Astrální Magií, potřebuje mág opakovanu
sérií vizualizací, dokud nejsou všechny detaily perfektní, vybudovat chrám se
všemi příslušnými nástroji a obrazem sebe sama v činnosi. Pouze až je toto
dokončeno, může začít chrám používat. Každá prováděná konjurace by měla být
dopředu naplánovaná se stejným ohledem na detail jako při Rituální Magii.
Různé akty astrální evokace, divinace, očarování, invokace a iluminace mají
obecně podobnou formu jako v Rituální Magii, kterou mág přizpůsobí práci v
astrálu.
KONJURACE DVACÁTÁ PRVNÍ AŽ PÁTÁ - VYSOKÁ MAGIE
Veškeré magické techniky jsou ve skutečnosti nejrůznější
způsoby, jak přelstít určité nedefinovatelné části nás samotných, abychom mohli
provozovat magii. Univerzum je v zásadě magická struktura a my všichni jsme
schopni provozovat magii. Opravdu užitečné teorie magie jsou ty, které
vysvětlují, proč má magie tendenci fungovat tak nepředvídatelně a proč máme tak
obrovské zábrany v magii věřit, provozovat ji a následně připustit, že fungovala. Je to jakoby
na nás Univerzum seslalo kouzlo, které nás přesvědčuje, že nejsme mágové. Toto
kouzlo je samozřejmě spíš takovým hravým kosmickým vtipem. Univerzum samo
nás vyzývá k prolomení této iluze tím, že v ní nechalo
pár trhlin.
Pro pět konjurací Vysoké Magie nejsou uvedeny žádné detaily,
neboť žádné ani poskytnuty být nemohou, čtenář je odkázán k poznámkám v úvodu.
Mág se musí spolehnout na ono momentum čarodějnické, šamanské, rituální a
astrální magie, které jej vtáhne do oblasti vysoké magie, kde vyvine své vlastní
triky a techniky sponatánního osvobození chaotické kreativity
uvnitř.
KAOS KERAUNOS KYBERNETOS
POZNÁMKY
1) Jako \"gnostický stav\" je
označován stav jisté excitace vědomí, při kterém dochází k dočasné paralyzaci
\"psychického cenzora\". \"Gnosí\" je chápána technika dosažení tohoto stavu.
V Magii Chaosu se často jedná především o sex. Pojmy \"gnose\" a
\"gnostický stav\" jsou však v textu zaměňovány.
2) V originálnim textu se tento tag pochopitelně týká angličtiny.
3) orig. \"Enchantment\"
4) Přestože by výraz šlo přeložit jako \"osvícení\", neučinil jsem tak, protože originální termín má v textu
poněkud jiný význam.
5) v orig. \"Sorcery\"
6) Platí nejenom pro tuto
úroveň.
7) Použitý text nesprávně uvádí \"Evocation\".
8) \"occupy and bypass...\"
9) Ve smyslu Abramelinovy Posvátné
Magie.
|