Magick na Magick.cz Sborník pro duchovní vědu, hermetismus a thelemickou magii. |
|
*Thelemick & Magick *Svatá magie Abramelina mága *Překlady, bilingvní příspěvky *Teoretické koncepty, religionistika *Obskurní beletrie |
Psychonaut
část pracovního překladu
Psychonaut
Peter j. Carroll
Překlad sor. Chiah & sor. E.Q.A., 1998
Carroll je u nás vcelku dobře znám jako otec a hlavní propagátor chaosmagie. Jeho knihy Liber Null & Psychonaut ale málokdo vlastní a tak je četli jen ti, jimž je přístupná angličtina, případně němčina.
Překladu, který jsme pořizovali za účelem vlastního studia, nikoliv za účelem dalšího publikování, se zachovala jen část. Rozhodli jsme se dát k dispozici zájemcům aspoň tu.
Každá kapitola je samostatným pojednáním na vybrané téma, takže následujících pár kapitol může dát aspoň přibližnou představu o náplni knihy a o něco lepší představu o autorově stylu. Budeme rádi, když někdo naše snahy doplní a přijde s opravou překladatelských omylů nebo s dalšími kapitolami.
Následující text - narozdíl od dalších našich studijních překladů - je prost osobních poznámek a komentářů. Ani nevím proč.
Magické perspektivy
Samotné fyzické procesy nemohou nikdy v úplnosti vysvětlit existenci universa života a vědomí. Náboženské odpovědi jsou jen zbožným přáním a neukázněné výmysly zastírají bezednou propast ignorance. K vysvětlení okultních a mystických zkušeností jsou mágové nuceni vyvíjet modely mimo rámec materialistických či náboženských systémů. Pro mága je evidentní, že zde existují jiné úrovně reality, než ta ryze fyzikální. Středověcí mágové se domnívali, že jejich síly vyzařují z boha nebo mága. Ve skutečnosti magie pracuje stejně dobře v jakémkoliv božím jméně pro dobré, zlé, neutrální či indiferentní motivy. Cokoliv je přirozeného jiné realitě, to zřejmě není potřebné antropomorfizovat - oproti fenoménům psychologickým.
Mnohé vědecké disciplíny nejsou schopny pozorovat jakýkoli vitální druh jiskry nebo vědomí v materiálních záležitostech a nadále popírají, že tyto skutečnosti existují v žijících bytostech včetně jich samotných. Protože vědomí není vhodné do jejich mechanistických schémat, tvrdí, že iluzorní. Mágové používají přesně opačných argumentů. Pozorujíce vědomí na sobě samých i na zvířatech a rozšiřují vědomí různého stupně na všechny věci - stromy, amulety, planety a další. Toto je daleko přijatelnější a šlechetnější postoj než postoj náboženství, která dávají duši alespoň zvířatům.
Magická představa se radikálně liší od vědeckých a náboženských idejí. Z náboženského úhlu jsme rozličnými více či méně ochotnými či neznámými hračkami bohů. Alternativně můžeme být částečně božími, částečně ďábelskými a nebo částmi boha, ale zlé jsme si vybrali sami. V tomto případě zase moralistické myšlení zahaluje ignoranci. Toto není vědecká představa. Zde je jen psychologie, kterou musíme postavit do kontrastu se všemi materialistickými názory. Kontrast je jediné co zbylo. Psychologie požaduje, že když se člověku něco stane (podnět), on něco udělá (reakce). Co se stane jedné osobě dává částečnou odpověď jiné osobě, ačkoliv se jejich ega od sebe odlišují. Obecným materialistickým pohledem je na druhé straně domněnka, že máme svobodnou vůli. Jsem egem nebo jsem svobodnou vůlí? Tento pradávný problém je neřešitelný, protože je špatně formulován. Magie nabízí alternativní hledisko. Vědomí se objevuje, když Kia (která je ekvivalentní svobodné vůli a vnímání, ale je sama beztvará) se dotkne hmoty (ego, mysl, smyslové a mimosmyslové informace). Tak máme obojí současně, ale nejsme ani jedním z toho. Zakoušíme své bytí na místě setkání.
Nadhled magické interpretace existence bude blíže popsán v následujících částech. Chaos, Baphomet, Choronzon a Psychická cenzura. Detailnější výklad technických okultních teorií je podán v kapitole o magických paradigmatech.
Chaos: tajemství Univerza
Je možné, že magie, vědomí a chaos jsou touže věcí? Vědomí je schopno dosáhnout toho, aby se věci odehrávaly spontánně bez prvotní příčiny. To se obvykle odehrává uvnitř mozku, kde část V námi označovaná jako vůle, šimrá nervy, aby se obecné myšlenky projevily jako události. Občas je V schopno dosáhnout toho, aby se události odehrávaly spontánně mimo tělo, což je magie. Jakýkoliv akt vůle je magie. Naopak jakýkoliv akt V vnímání je také magický. Událost v nervovém systému je spontánně vnímaná ve V. Někdy se vnímání může objevit přímo bez užití smyslů, což nazýváme jasnovidností.
Magické není omezeno na V. Všechny události obsahující původ Univerza se odehrály na základě magie. Tak říkajíc povstaly spontánně, bez konečné prvotní příčiny. Hmota dává vznik bytí ovládanému fyzickými zákony, ale ty jsou pouze statistickými aproximacemi. Není možné dát konečné vysvětlení toho, jak se cokoliv odehrálo v termínech příčiny a následků. Na každé úrovni se událost musí „ právě odehrávat“. Tak se může zdát, že vše vychází z naprosté náhodnosti a neuspořádanosti Univerza. Tak tomu není.
Vrhni jednu kostku,a můžeš dostat cokoliv. Vrhni 6 mil. kostek a dostaneš skoro přesně 1 mil. šestek. Zde není důvod pro tyto zákony univerza pro nás reprezentované strukturou kostek. Tyto fenomény vznikají též spontánně a mohlo jednoho dne přestat plnit svoji fci, jestliže spontaneita začne produkovat něco jiného.
Je velmi obtížné představit si události spontánně povstávající bez prvotní příčiny, třeba že se to odehrává stále s uplatněním jakési V (ta, která jde mimo tebe). Z tohoto důvodu se zdá vhodnější nazvat tento kořen fenoménu chaosem. Pro nás je nemožné porozumět chaosu, protože chápající část nás samotných je vystavěna z materiálu, který podléhá hlavně statistickým formám kauzality. A skutečně veškeré naše racionální myšlení je strukturováno na základě hypotézy, že jedna věc zapříčiňuje další. Z toho vyplývá, že naše myšlení nikdy nebude schopno ocenit přirozenost V nebo Univerza jako celku, právě proto, že tyto jsou spontánně, magické a chaotické již ze své přirozenosti.
Bylo by nespravedlivé z tohoto odvozovat, že Univerzum je V a může myslet v našem slovy smyslu. Univerzum JE myšlenkami chaosu. Můžeme být schopni porozumět těmto myšlenkám, ale ne chaosu, ze kterého ony povstávají. Podobně můžeme bát zvyklí, že bytí je vědomé a uplatňuje naši vůli, ale nikdy nebudeme schopni formovat ideje jaké podstaty toto bytí je.
Každá z velkých lidských filozofií se pokouší odpovědět na specifické otázky naší existence. Věda se ptá „jak?“ a objevuje řetězy kauzality. Víra se ptá „proč“ a vymýšlí teologické odpovědi. Umění se ptá „jaký“ a přichází na principy estetiky. Otázka, na kterou by magie ráda odpověděla je CO, a zkouší tím přirozenost bytí. Jestliže budeme pokračovat přímo do srdce problému a magicky se otážeme co je přirozenost V a Univerza a dalšího, nalezneme tuto odpověď: Ony jsou spontánními, magickými a chaotickými fenomény. Síla, která započíná a rozhýbává Univerzum a síla, která leží v centru V, je náladová a nevypočitatelná, tvořící a ničící nikoliv za nějakým cílem, ale aby se pobavila. Není NIC spirituálního či moralistického na chaosu a Kia. Žijeme v Univerzu, kde není nic pravdivé, ačkoliv některé informace mohou být užitečné v relativním smyslu. Je na nás, abychom se rozhodli, jak chceme uvažovat o významu nebo dobru nebo zábavě. Univerzum se baví stále, a zve nás, abychom dělali totéž.
Já osobně aplauduji Univerzum zabití, které je obrovským uskutečněným vtipem. Pokud by zde byl nějaký cíl, pak by vše bylo daleko méně zábavné. Pouze bychom malomyslně šli společně s ním, nebo bychom bojovali v hrdinské, leč marné bitvě proti němu. Ale pořád je to takhle, máme svobodnou možnost chopit se čehokoliv, svobody jsou dosažitelné a můžeme si představit, že můžeme dělat cokoliv. Je možné, že teologie a jiné metafyziky jsou jen špatnou lyrickou poezií, ale zde přichází jiná:
Chaos - slovo musí být vysloveno, ačkoliv pouze nepravda o něm může být poznána
Rouháním o něm, nechť je naším vysvobozením.
Změna je pouhým konstatováním fenoménu.
O, uctívejme náhodnost věcí, neboť vše to, co jsem vždy miloval vyšlo z ní, a bude ji zase vzato.
Šance.
Pozdrav také zjevnému řádu, neboť jím se zvyšují možnosti chaosu.
Absolutní pravda nemůže existovat v univerzu reality.
Všechny věci jsou náhodné, některé věci obsahují na chvíli relativní pravdu.
Život je náhodný, a my máme svobodnou volbu vzít jej za jakýkoliv bod, který se nám líbí.
Nehledám nezbytnost důvodů, neboť mé činy mají stejnou hodnotu.
Nežádám ospravedlnění.
To, co já dělám je dostatečné samo o sobě.
Život je svojí vlastní odpovědí.
Má spiritualita je cestou k jeho prožití.
Budu věřit všemu, co mi přináší - radost, sílu a extázi.
Porozumění nemůže porozumět samo sobě.
Vnímání nemůže vnímat samo sebe.
Vůle nemůže ovládnout sama sebe.
Tajemství Univerza JE tajemstvím Univerza poznatelném pro mě v tichu a bouři.
Bafomet
„Co je Bůh?“ můžeme se dobře ptát poněvadž tato otázka posedá naši rasu vždy, když stoupá ve svých představách. Otázka se stává zcela novou míčovou hrou vždy po vynálezu teleskopu. Pokud země byla redukována na velikost zrnka písku, bylo Universum zcela nepředstavitelně nesmírné v poměru k ní. Další pozorované objekty byly velmi vzdálené, ne yardy, nebo několik mil, ale aspoň několik tisíc biliónů mil. Náš svět - zrnko písku v tisíci biliónech mil prostoru. Je velmi nešťastné, že cokoliv stvořeného v tomto poměru, nás může zajímat jen do úrovně našeho rozhledu.
Jako druh jsme pouze začali formovat okázalé teorie o vesmírných bozích, když mixujeme naší vlastní megalomanickou psychologii s pozůstatky šamanského poznání. Monoteistický Bůh je pouze idealizovanou představou nás samých, nebo našich otců, nebo našich králů, řečeno obšírněji. Perspektiva teleskopu nyní ukazuje, že tato idea byla dětinsky malá. Žádný zázrak inkvizice nespálil astronomy. Nicméně, předtím než byly vykonány monoteistické chyby, náš druh přišel se sofistikovaným uznáním psychických struktur našich koutů universa. V prvním Šamanistickém aeonu lidé rozpoznali oživujícího ducha žijících bytostí. Byl často líčen jako rohatý bůh, nebo člověk s parohy. Byl silou bez morálky a nemohl sis ji ani koupit ani usmířit. Nicméně opatrným pozorováním, meditací a trénováním bylo možné dát sám sobě a svému kmeni psychický koutek v nepřátelském prostředí tím, že ji pochopil. Tyto časné psychické schopnosti spojené s vysokou inteligencí rychle vytvořily z mrňavého lidstva nejúspěšnější rasu na planetě. Síla, která toto umožňovala, byla univerzálně symbolicky znázorňovaná, jako Rohatý Bůh. Rohatý proto, že dával jisté síly nad zvířaty a rohatý člověk proto, že tato síla reprezentovala vždy něco extra, co si lidé mohli osvojit. Dva rohy značily bipolární přirozenost síly, která byla dobrá i zlá, světlá i temná, krásná i strašná. Mimo to představa rohatého boha dávala výraz děsivé a strašlivé přirozenosti tohoto typu síly.
Agrikultura a počátek usedlého života v městských státech ohlásily Pohanský aeon. Člověk ztratil kontakt s mnoha aspekty této sily, která byla propojena s přírodou a začal vytvářet mnohé způsoby nepravděpodobných polyteistických a panteistických teorií k popisu chování sebe a svého prostředí. Vědění začalo být roztříštěné a aspekty síly byly personifikovány jako různá božstva. Pověry a pouhá náboženství se rozšířily. Původní magická nauka a schopnost přežívala místy, ale stávala se neoficiální, nebo přešla do podzemí. V monoteistickém aeonu se víra stala plně institucionalizovaným nástrojem státu. Jediní bohové této periody měli dávat božská povolení ke světským a kněžským silám a zprostředkovávat model ideálního občana. Staré magické životní síly byly zcela nahrazeny základnou těchto nových bohů. Jahve, Jehova, Alláh a Buddha byli definováni jako muži idealizovaní ve smyslu určitých kulturních idejí.Magie začala být potlačovanou aktivitou, protože kněží nových náboženství nebyli jejími adepty a nebyli ochotni riskovat, aby kdokoliv jiný uchvátil jejich omezené schopnosti. Kvůli idealizované koncepci unitárních bohů, bylo vše non-ideální, nebo zlé shrnuto do podoby různých ďábelských představ. Rohatý Bůh starověku se znovu objevil v tomto systému jako anti-božský. Jeho uctívači se setkávali tajně, aby jako čarodějky a čarodějové praktikovali jeho magii.
V Ateistickém aeonu, skrze který hlavní kulturní proud nyní prochází, se bůh stal člověkem, neboť byl svlečen ze svých psychických a mystických schopností, ale na místo toho začal poskytovat fyzikální technologii. Jako nejvyšší akt selektivní nepozornosti dokázala ateistická kultura nepozorovat manifestaci jakéhokoliv řádu reality ležícího za realitou fyzikální. Životní síly kosmu a bytosti v nich unikly jejich rovnicím a staly se skrytým bohem.
V aeonu Chaosu, na jehož prahu nyní stojíme, se formuje nová koncepce psychické reality. Ta vyrůstá na číselné řadě. Nejnovější poznatky nejlepších fyziků se zdají poskytovat teoretickou základnu pro mnoho fenoménů znovu objevujících v renesanci zájmů o parapsychologii a starobylé magické praktiky.
V tomto novém paradigmatu může být síla oživující celé nesmírné universum nazývána Chaos. Je to nevyjádřitelné, plodné Prázdno ze kterého povstává projevená existence, řád a veškerá forma. Všudypřítomné a non-dualistické bytí je skutečně nepostřehnutelné, nepředstavitelné a je nemožné jej vizualizovat. Skoro každý pokus říct cokoli o něm, by byl popřením jeho dalších kvalit a tím by byl lží. Můžeme o něm říct, že je chaotický či náhodný, neboť formy povstávají z něj bez příčiny. Můžeme jej popsat jako nahodilou náhodu, ale ta bude pouze odrážet náš pozitivní postoj k existenci, pokud přijmeme, že je udržovaná pomocí potíží. Můžeme říci, že operuje na velkém množství (subatomických) úrovní a v jádru našeho bytí, pokud přiznáme, že jsme neschopni zjistit více než její sekundární projevy. Můžeme říci, že jejím nejzřejmějším projevem je změna. Tato nejefektivnější definice je ve skutečnosti založená na lsti či na aproximaci. To co nemůžeme poznat, je právě statičnost a neměnnost. Můžeme být zcela neschopni vnímat cokoli, co je zcela bez pohybu, neboť toto není schopno vyzařovat energii, ani ztěžovat skrze ní plynutí objektů. Chaos může být lépe visualisován , jako pouhý bod v klidu, nepohyblivý pohybovač. Jakkoliv se snažíme jej uvidět, nejzazší podstata bytí nám neumožňuje porozumění, neosobní a nelidské, náladové a vrtkavé a zcela nekonečné a nesrozumitelné, než aby mohlo být užito jako bůh k určení dualistických bytostí jako jsme my.
Toto je část Chaosu, která má nejpřímější vztah k magickému. Toto je duch životní energie naší planety. Všechny žijící bytosti mají v něm nějakou zvláštní kvalitu,která je odlišuje od organické hmoty. Staří šamani nacházeli představitele této síly skrze Rohatého Boha. V nejmodernější době se tato síla potvrdila v našem uvědomění pod symbolem Bafometa.
Bafomet je psychické pole generované celkem žijících bytostí na této planetě. Již od Šamanistického aeonu bylo různě reprezentováno jako Pan, Pangenitor, Pamphage, Vše-zploditel, Vše-ničitel,jako Šiva-Kálí - kreativní falus a ohavná matka a ničitelka - jako Abraxas - polymorfní bůh, který je zároveň dobrý a zlý, jako Ďábel sexu a smrti se zvířecí hlavou, jako zlý Archon ustanovující tento svět, jako Ištar nebo Astaroth - bohyně lásky a války - jako Anima mundi - Duše světa, nebo jednoduše jako bohyně. Další spodobnění je obsahuje Orel, nebo Baron Samedi,nebo Thanateros, nebo Cernunnos-Rohatý Bůh Keltů.
Označení „Bafomet“ je obskurní, ale pravděpodobně vzniklo z řeckého Baph-metis spojený s věděním.
Bohové s Bafometickými jmény a výrazy se znovu objevily skrze gnostické učení. Žádná představa nemůže plně zastupovat celek, ze kterého tato síla pochází, ale je konvenčně ukazován jako hermafroditní bůh - bohyně, ve formě rohatého člověka, který obsahuje různé savčí a plazí charakteristiky. Ty by mohly pokračovat protozoickými, hmyzími a rostlinnými symbolismy, neboť Bafomet je oživujícím duchem každé formy od bakterie po tygra. Jestliže si budeme umět představit vědomí stroje, můžeme k tomuto výčtu připojit též tyto mechanické elementy. Mezi Bafometovými rohy je obvykle umístěna pochodeň, neboť ducha si nejlépe dovedeme představit ve formě světla. Představa by měla obsahovat nekrotické znaky, neboť zahrnuje i smrt. Život a smrt jsou jediným fenoménem, skrze který se nepřetržitě reinkarnuje životní síla. Popření smrti je také popřením života. Buněčný mechanismus, který umožňuje život též činí smrt nevyhnutelnou, esenciální a žádoucí. Všechna náboženství, která odpírají smrti, jsou také proti životu. Nemějte strach - byli jste a budete milióny věcí, vše čím budete trpět je amnézie. Sexuální aspekty boha a bohyně Bafometa jsou vždy zdůrazněny, protože sex vytváří život a sexualita je mírou životní síly nebo vitality, není důležité jak je vyjádřena.
Duch životní síly je duchem dvojité extáze plození a znovu vstřebání, sexu a smrti. Krásný a strašlivý bůh vznášejícího se jestřába, bůh vyrážejícího stromu, bůh spojujících se milenců, bůh masa prolezlého červy, bůh vyrážejícího zajíce, bůh divokého lovce obývajícího lesy v šílené rozjařenosti! Invokuji tohoto boha , divokou, nepotlačenou lásky hrou a vínem a cizími drogami, které nadchnou a povýší aktivitu a imaginaci. Nakonec nakresli tvé vlastní rozveselené vědomí ve spojení s tímto bohem skrze hlubokou koncentraci a vizualizaci a magická životní síla je tvá k vykonávání dobrého nebo zlého. Ó, vyjdi v rohatém majestátu, jako síla vzduchu a poskytni nám sílu větrného pohledu a větrné řeči.
A skutečně všechny mytologie udržují určité nauky o primitivních hadích energiích, které často antedatují samotná božstva. Tak například v mnoha kosmologiích máme různé hady podobné Leviatanovi, obtáčející Universum, nebo draky chaosu typu Tiámat, ze kterých vyvěrá existence. Bohové jsou často líčeni jako takoví, kteří mají tyto hadí síly zabité nebo uvězněné, nebo jako takoví, kteří slíbili věčně je potlačovat. A skutečně všichni démoni jsou líčeni se zvířecími prvky a většina jich má nějaké hadí rysy.
Mnoho geniálních ale nesprávných podnětů se objevilo kvůli všudypřítomné reprezentaci prvotních nebo zlých sil s hadími symboly.Je pravda, že hadi se podobají falu, ale většina čtyřnohých plazů nikoliv. Je také pravda, že někteří hadi vypadají, jakoby sami sebe regenerovali, když svlékají svoji kůži, ale rovněž zběžný pohled by rychle ukázal, že to nečiní hady nesmrtelnými. Někteří velcí plazové jsou nepochybně nebezpeční zdraví, ale hrůzu nahánějící dinosaurus vyhynul dávno předtím než se objevil člověk. Pokud bychom si udrželi dávné vzpomínky bojovných neohrožených zvířat, pak by tyto zvířata byla takřka veškerá savci, mamuty, medvědy, zubry a velkými kočkami. Ne, zde musí být nějaké hlubší spojení mezi člověkem a drakem, aby byl vysvětlen všeobecný výskyt tohoto kulturního mýtu též v zemích, kde je málo zajímavých plazů.
Drak našich mytologií spí uvnitř našich hlav. Evoluce nám svěřila tři mozky. Namísto kompletní restrukturalizace mozku v každé fázi evolučního pokroku byly nové funkce jednoduše pokryty tak, že se jen přidaly nové kousky. Novější části našeho mozku jsou tím, co nás činí jedinečným člověkem. Pouze opice mají něco podobného. Starší část sdílíme společně se savci. Nejprimitivnější část mozku je taková, kterou savci, včetně nás samých sdílejí s plazy. Člověk má uvnitř své lebky člověka ,vlka a krokodýla. Všichni hadi, draci a šupinatí démoni mýtů a nočních můr jsou plazími atavismy, povstávající ze starších částí našich mozků. Evoluce nevymazala tyto prastaré vzory chování, pouze je pohřbila pod hromadou nových modifikací. A tak v mytologii bohů jako reprezentanti lidského vědomí jsou potlačeni Titáni a draci starého vědomí.
Magická tradice ochraňuje množství technik k probuzení spících draků a vlků z nejstarších mozků. Jestliže síly éterického těla jsou řízeny vzhůru do lebky, první částí mozku, která bude aktivována bude plazí okruh. Tak, v orientální esoterice osvobození hadí síly je nazýváno pozvednutím kundalini. Dbalí nebezpečí v této technice trvají orientální mágové na tom, že kundalini nesmí být dovoleno aby zde otálela, ale musí být vedena ke vstupu do vyšších cerebrálních center.
Starší mozková centra mohou být aktivována též intenzivním stavem excitace, nebo meditativním klidem. Gnosis může být řízena do těchto úrovní vizualizací sebe sama v požadované zvířecí formě a užitím sigil k dosažení podvědomých programů chování. Dračí mysl nalézá magické užití ve tvoření silných a spíše odporných démonů a v projekci okouzlení jednoduché povahy. Programy plazího vědomí nezvyšují soucit nebo svědomí a obsahují pouze dostatek prozíravosti pro nutnost lovu zabíjení, jídla a reprodukce.
Společnost a náboženství byly znepokojeny tím, že draci a vlci se udrželi byť i v potlačeném stavu-vyjma času, kdy bylo třeba vést válku. Pro mága jsou tyto atavistické síly pramenem síly osobní. Tak Bafomet, bůh mágů, je často zpodobňován v kompozici člověk-savec-had, jakou má mnoho šamanských bohů.
Psychický Cenzor
Fyzická část nás samotných je velice choulostivá na Chaos a Magii, ve skutečnost i si naše mysl oškliví tyto věci a proto má velmi silný mechanismus cenzury, který nám znemožňuje užití nebo pozorování jakéhokoliv jejich byť i malého zlomku.
Když jsou lidé seznamováni s reálnou magickou událostí, nejsou schopni si ji uvědomit. Jestliže jsou nuceni všimnout si něčeho nevyvratitelně magického, mohou se stát vyděšenými, zhnusenými a zlými. Psychická cenzura nás zaštiťuje od pronikání jiných realit. Rediguje pryč většinu telepatické komunikace, zaslepuje nás před jasnozřením, potlačuje sny. Psychická cenzura zde není jen z boží zlomyslností, běžný fyzický život by nebyl bez něj možný. Vypadal by jako stálá existence pod vlivem halucinogenů.
Vědomá síla v nás, která se objevuje jako kořen vůle a vnímání, může být nazvána Kia. Tato Kia nemá žádnou formu. Jakákoli forma vrozeného nebo božsky dovoleného motivu, kterou by v ní někdo mohl uvidět, je iluze. Je to prázdno v nitru lidské bytosti, které je skutečným HGA. Psychická cenzura je na druhou stranu materiální skutečností, která chrání mysl od magického a od bytí zavaleného, bázeň vyvolávající cizotou psychických dimenzí, které se nám jeví jako Chaos. Mágové mají bezpočet triků v rukávu k částečnému odklonění psychické cenzury. Cenzor je na některých úrovních vědomí více aktivní. Na úrovni snů, vnímání a někdy i vůle má magické jednání více svobody, ale cenzura bude často mít úspěch, aby zabránila pronikání příkazů do snové úrovně, nebo zabrání paměti, aby předala použitelné informace ze sna do vědomé úrovně.
Vědomá úroveň, na které jsme si vědomi myšlení a emocionálního bytí, má dán vysoký stupeň ochrany cenzurou a mnohé magické techniky jsou utvářeny tak, aby odlákaly vědomí pryč z této úrovně. Robotická úroveň, na které plníme automatické úkoly, je méně dobře chráněna. Ve stavu chybějícího myšlenkového soustředění se mohou objevit cizí záblesky téměř subliminálního vnímání, ale cenzor nezřídka jedná tak, aby zabránil jejich plnému uvědomění. Jestliže tato bariéra může být překonána, pak může být vnímána takřka dovádějící k šílenství hlasitost telepatie, rychlá předvídavost a nepravděpodobné souvislosti. Gnostická úroveň tiché koncentrace nebo extatického vybuzení je nejméně chráněna cenzurou, jelikož na této úrovni velká část myslí mlčí. Navíc mnoho efektivních magických systémů vyvinulo jednu nebo více metod vstupu do této úrovně.
Démon Choronzon
Do mnoha systémů okultního myšlení vstoupila podivná chyba. Je to představa jakéhosi vyššího Já nebo pravé vůle, která byla zneužita z monoteistických náboženství. Existují mnozí, kdo si rádi myslí, že mají nějaké vnitřní Já, které je nějak více skutečné nebo spirituální než jejich nižší Já. Skutečnosti toto nepotvrzují. Neexistuje žádná část víry o tomto, která by nemohla být pozměněna skrze dostatečně silné psychologické techniky. Neexistuje nic o tomto, co by nemohlo být odebráno nebo pozměněno. Řádný stimul může - je-li správně aplikován - obrátit komunistu na fašistu, svatého na zlého, pokorného v hrdinu atd. Neexistuje suverénní svatostánek uvnitř nás samých, který by reprezentoval naši skutečnou přirozenost. Neexistuje nikdo, kdo by byl doma v naší vnitřní pevnosti. Vše co opatrujeme jako vlastní ego, vše v co důvěřujeme je právě to, co jsme sesmolili z náhodnosti vlastního zrození a následujících zkušeností. Pomocí drog, brainwashingu a dalších technik extrémního přesvědčování, můžeme úplně a hned učinit člověka uctívačem jiné ideologie, patriotem jiné země nebo následovatelem jiného náboženství. Naše mysl je jen rozšíření těla a neexistuje žádná její část, kterou bychom nemohli odebrat nebo modifikovat.
Jediná část nás samotných, která existuje nad dočasnou a proměnlivou psychologickou strukturou zvanou ego, je Kia. Kia je záměrně významu prostý termín daný vitální jiskře životní síly uvnitř nás. Kia je bez formy. Není tou ani onou. Nelze o ní říct téměř nic, kromě toho, že je prázdným centrem vědomí, a to je „to“, čeho můžeme dosáhnout. Nemá žádné takové kvality jako dobrota, soucit nebo spiritualita, ani kvality opačné. Nicméně může dát pocit významu nebo vědomí, když něco zkoušíme nebo chceme a nejvýraznější se stává pro nás tehdy, když zkoušíme něco silného. Smích v extázi přináší její záblesk.
Centrum vědomí je beztvaré a neobsahuje kvality, z nichž by mysl mohla formovat představy. Zde není nikdo doma. Kia je anonymní. Jsme nepochopitelným biomystickým silovým polem z hyperprostoru, s přilepenou myslí a tělem. Omylem tolika okultních systémů je představa, že Kia má nějakou předem určenou nebo vnitřní kvalitu či přirozenost. Je to právě toužící myšlení, snažící se dát kosmický význam egu.
Naše ego je tím, co se mysl domnívá, že jsme. Je to představa nás samých, která vyrůstá z životní zkušenosti - naše tělo, sex, rasa, náboženství, kultura, výchova, socializace, strachy a přání. Je na nás vyvíjen velký tlak, abychom vyvinuli integrované a asertivní ego. Jsme přesvědčeni, že víme přesně, kdo jsme a čemu věříme a jsme přesvědčení, že jsme schopni uhájit tuto identitu. Čím silněji se identifikujeme s něčím, tím silněji musíme odmítnout jeho protiklad. A tak nejsilnější, nejvíce vtíravá ega patří k nejméně kompletním bytostem. Pro tyto typy je zde dodatečný problém, že povýšení jakéhokoliv principu bude spíše přitahovat jeho protiklad. Ti, kteří povyšují sílu budou vtahováni do pozice slabosti. Ti, kteří usilují o dobro, budou zapleteni ve zlém.
Vyvíjení ega je jako stavění hradu proti realitě. Poskytuje určitou obranu a smysl záměru, ale čím větší je, tím více vybízí k napadení, a nakonec se musí rozdrobit. A je zde další problém. Všechny pevnosti jsou také vězení. Protože naše víra zahrnuje odmítnutí svých vlastních protikladů, musí bolestně omezovat naši svobodu.
Mnozí mysticky a nábožensky orientovaní mágové popisují svoji mystickou zkušenost v termínech transcendence. Popisují sami sebe jakoby dosáhli do něčeho daleko většího jako list v hurikánu, nebo jako slza kanoucí do oceánu. Oni tvrdí, že jejich vlastní ego bylo vymazáno a sloučeno do jednoty s božstvím. Nic takového se nepřihodilo. Pouze asi užili určitou formu gnostické exaltace k rozšíření vlastního ega do nesmírné podoby boží, tak že byli opatrně kultivováni. Proces se neliší od toho, který používali černí mágové, kteří také rozšiřovali své ego do kosmických dimenzí, kromě toho, že náboženské typy potřebují boha v jehož jménu rozšíří své vlastní zájmy. Oni tedy mohou předvést představení pokory, aby sami před sebou skryli vlastní megalomanie.
Přesně tatáž věc se odehraje, když se mág pokusí invokovat svého HGA. Pramen vědomí existuje v podobě sil vůle a vnímání. Jakákoli jména, představy, symboly a nařízení, které mág přijímá budou pouze přehnanými artefakty z jeho vlastní mysli a ega a možná telepatickými fragmenty od jiných lidí. A protože mág získává tuto komunikaci v gnostickém stavu, je pravděpodobnější, že je bude nekriticky akceptovat. Gnose nepřidává podvědomou kreativitu a poselství jsou spíše přitažlivější, jestliže jsou dohromady řazena s nenadálou chytrostí.
My, každý z nás má skutečného HGA, nebo Kia, která je naší silou vědomí, magií a géniem. Máme politování hodnou schopnost stát se posedlými pouhými projevy našeho génia nesprávně chápajíce je jako génia samého. Tento nutný vedlejší efekt má genetické jméno, Choronzon, nebo možná démoni Choronzon, neboť jeho jméno je mnohočetné. Uctívat tato stvoření znamená uvěznit se v šílenství a invokovat jisté neštěstí.
Víra v boha nebo v lidské ego je totéž. Každý člověk je již svou vlastní chorobnou vizí boha. Jak náboženský maniak, tak černý mág si osvojují jisté charisma a poslání své příslušné posedlosti, ale nakonec je jejich hledání marné, neboť se nemohou dostat za svoje vlastní rozšířené strachy a tužby související s reálnými věcmi - k anonymnímu a beztvarému, a přece fantastickému prameni síly uvnitř nás.
To, že jsme vědomí, magičtí a tvořiví je nejmysteriosnější a nejneuvěřitelnější věc v universu. Každý bůh, nebo vyšší Já,které si můžeme představit je nutně méně ohromující než to, co my sami skutečně jsme jelikož ti jsou pouze jedněmi z našich vlastních stvoření. Já sám bych nerad dal jakékoli rozumné jméno, atribut nebo podobu nekonečnému tajemství v jádru mého vědomí a za iluzí universa. Bylo moudře řečeno, že absolutno je nevýslovné či je méně než my.
Invokovat skutečného HGA (Kia) je paradoxně obtížný úkol. Jelikož nemá žádnou formu, není žádná možnost získat o něm uchopitelnou představu. Nemůže být chtěn nebo vnímán, neboť je vůlí a kořenem vnímání.
Jestliže kdokoliv invokuje HGA s všeobecným očekáváním různých znamení a manifestací, pak lidský génius a magické schopnosti obvykle je poskytnou, jestliže je užito dostatek gnose. Oproti tomu, jestliže jednou vstoupí exaltovaný stav nečekaným způsobem, tehdy svobodná víra bude uskutečněna obvyklým přičtením sebe k jakýmkoliv počátečním mystickým ideám, které člověk mohl mít. V obou případech člověk minul loď. Nechte mě zopakovat mé počáteční jednoduché poselství. Skutečný HGA je jen síla vědomí, magie a génius sám - nic víc. To se nemůže manifestovat ve vakuu. Je to vždy vyjádřeno v nějaké formě, ale tato vyjádření nejsou věcí samou. Zde jsou snad pouze dvě věci, které je nutno udělat, pokud chce invokovat skutečného HGA nebo Kia. Za prvé ego může být vyjádřeno na svém místě skrze promyšlené hledání sjednocení s čímkoliv co člověk odmítl. Za druhé skrytá božská síla Kia může být pocítěna jako kořen všech aktů vědomí, magie a génia skrze předvedení jako odlišná a rozsáhlá série aktů, které jsou možné.
Invokuj často, jak říká orákulum.
Zapuď Choronzona, kdykoliv se manifestuje.
Šamanismus
Šamanismus je naší nejstarší magickou a mystickou tradicí.Ze šamanismu vznikla všechna náboženská umění a vědy. Šamanské tradice jsou stále ještě praktikovány na všech jižních kontinentech - v Austrálii, Africe a jižní Americe.Je primárním základem loveckých společnostech, ale přežívá také v částečně usazeném vesnickém životě, kde je možné jej najít jako jednu z charakteristik čarodějnického léčitelství. Zásah moderní civilizace téměř zničil šamanismus v severní Americe, Oceánii, severské Asii a za polárním kruhem. Některé šamanské znalosti přežívají v evropském čarodějnictví, zatímco středovýchodní šamanismus byl pohlcen kněžskými kulty klasických civilizací.
Dvě zakončení mohou být odvozena ze zkoušky zbylých šamanských kultur a ze záznamu těch, které již vyhynuly. Za prvé, navzdory enormnímu geografickému oddělení šamanských kultur sdílejí téměř identické metody. Za druhé, je to šamanské poznání a síla, které jsou současní mágové se snaží znovu objevit. Základní principy magie stejně jako základní principy vědy se ztrácejí. Šamanismus představuje úplnou magickou technologii, která spojuje všechna okultní témata. Lidstvo nyní stojí ve větší potřebě těchto schopností, než kdykoliv od dob prvního aeonu, kdy buď porozumí nebo samo sebe zničí. Šamanismus kdysi provázel všechny velké lidské společnosti a umožnil jim rovnováhu s životním prostředím na tisíce roku. Veškerý okultismus je pokusem vyhrát zpět toto úctyhodné ztracené vědění. Pohlédněme tedy na čem jsou šamanské tradice založeny.
Šamanská síla nemůže být postupně akumulována jako jiné technologie. Šaman může být šťastný, pokud jeho učedníci se dostanou dál, než on sám. Šamanské síly lze velmi obtížně ovládnout, neboˇtradice požaduje souvislý vtok talentů právě proto, aby sama sebe odvrátila od degenerace. Z tohoto důvodu šamani sami popisují svoji tradici jako úpadkovou vzhledem k minulé slávě. Pouze občasný a výjimečný praktik může získat zpět některé z mnoha legendárních sil.
Ústředním bodem šamanismu je vnímání jiného světa či jiných světů. Tento druh astrální nebo éterické dimenze obsahuje různě silné entity a síly umožňující, aby byly v tomto světě reálné efekty. Šamanova duše cestuje skrze tyto dimenze v průběhu extatického nebo drogami navozeného transu. Cesta může být podniknuta kvůli věštbě, kvůli vyléčení nemoci, kvůli zasazení rány nepříteli či kvůli nalezení zvířat.
Perspektivní šamani jsou obvykle vybíráni z lidí, kteří mají nervovou dispozici. Mohou být určeni buď šamanskou instrukcí nebo jsou řízeni k ní silou přítomnou v šamanských kulturách. Iniciace obsahuje invokaci cesty do jiného světa, setkání s duchy a zkušenost smrti a znovuzrození. V této zkušenosti má kandidát vizi svého roztrhaného těla často fantastickými bytostmi nebo duchy zvířat a pak znovu sestaveného z trosek(rozebráno a pak smontováno). Nové tělo vždy obsahuje zvláštní část, často popisovanou jako další kost nebo včlenění magického křemene či jindy zvířecího ducha. Tato zkušenost popisně symbolizuje umístění éterického silového pole uvnitř těla, nebo mu přičítá různé zvláštní síly.
V mnoha šamanských systémech je tato éterická síla vyvolávána skrze námořní region. Pro malé oblasti magie ačkoli by mohla být vykonána rukama nebo očima. Je to totéž jako Chi nebo Ki nebo Kundalini nebo aura.
Šamanská tradice ukazuje plné rozpětí magických témat. Exorcismus a kurýrování jsou hlavními dovednostmi sdílenými komunitou a jsou často podstupovány v transu a extatických stavech, během kterých je cesta do jiného světa prostředkem k nalezení léku. Magický útok a ochrana mohou být také pro klienty uskutečněny a šamani sami často bojují každý s každým o nadvládu přitom využívajíce za tímto účelem svoji zvířecí podobu z jiného světa. Někteří šamani si pěstují neobvyklou fyziologickou kontrolu, jejíž pomocí se stávají odolní vůči extrémnímu horku, chladu a bolesti. Chození ve žhavém uhlí ve kterém je divoké horko magicky zbaveno ožehujícího účinku, je zcela obecným rysem této tradice a stává se celosvětovým.
Setkání se světem duchů je rozsáhlé a obsahuje různé přirozené duchy, zvířecí a rostlinné entity a pomocníky, stíny smrti, sexuální entity jako jsou inkubové a sukkuby a začasté rohatého boha, rozšířeného i zemích, které nemají rohatá zvířata. Příchod do jiného světa je uskutečňován pomocí nebezpečných řinčících bran srovnatelných s moderní koncepcí abyssu. Sen stejně dobře jako trans je důležitou metodou k získání přístupu do jiného světa. Šamanské nástroje jsou velmi variabilní, ale zpravidla obsahují zařízení vydávající rámus, jako je buben, chřestítka z hadích kostí k zavolání duchů a přivodění transu a stejně dobře jako různé silové objekty hlavně křemínky. Pozoruhodné tradice šamanismu patří mezi hlavní prameny všech okultních systémů a proto musíme přihlédnout k šamanismu pokud si přejeme najít střípky magie nejstarší lidské vědy a znovu je užít.
Zkratky použité v textu:
V = vědomí.
HGA = Svatý Anděl Strážce
Text neprošel jazykovou úpravou.
zpracováno v červenci 1998, na magick.cz uvedeno na podzim 2000